Peru - CUZCO

Cuzco neboli Cusco (kečuánsky Qusqu či Qosqo) ležící na jihu peruánských And bylo založeno podle legendy ve 12. století prvním z Inků Manco Capacem jako hlavní město říše Inků  (kteří ho nazývali „pupkem světa“) - i když ovšem tato oblast měla již dávno předtím své osídlení. V předkolumbovských dobách se stalo politickým a náboženským centrem největší říše západní polokoule. Dělilo se na dvě části: Urin Qusqu (Dolní Cuzco) a Hanan Qusqu (Horní Cuzco). V Horním Cuzcu se usadil Inka Manco Capac a vybudoval zde chrám Slunce. Největší expanze města začala v době vlády 9. Inky Pachacuteka v polovině 15. století.  Inkové Cuzco přirovnávali k pumě, kterou uctívali jako posvátné zvíře. Plán města byl navržen tak, aby připomínal tvar  těla pumy. Jeho hlavou se stalo obřadní centrumSacsayhuaman, které nechal Inka přebudovat na opevněné útočiště při napadení města. V době největšího rozkvětu se počet obyvatel tohoto města pohyboval kolem 200 000. Expanze centra incké říše skončila v roce 1533, kdy město obsadili španělští dobyvatelé a postavili si své koloniální paláce na základech inckých budov.  Město Cuzco ztratilo svůj význam poté, co bylo centrum nové říše přesunuto do nově založené Limy. V současnosti je Cuzco zařazeno na seznamu světového dědictví UNESCO. Je hlavním městem stejnojmenného departmentu a žije zde asi 340 000 obyvatel. Zároveň je archeologickou metropolí obou Amerik.

Sacsayhuaman: bývalé obřadní centrum města Cuzca, později incká pevnost, která střežila město a při povstání Manco Capaca II. proti Španělům v roce 1536, kdy byli conquistadoři málem poraženi, se stala jeho základnou. Název podle jednoho z možných výkladů znamená „město z kamene“. Pevnost byla pobořena Španěly a domorodému obyvatelstvu sloužila jako zdroj kamene na stavbu domů. Do dnešních dnů se zachovaly tři obrovské obranné klikaté hradby vysoké až 20 m (jeden z kamenných bloků váží přes 300 tun) a několik základů různých staveb. O velikosti areálu svědčí i to, že poskytoval zázemí a úkryt pro 5 000 bojovníků. Dnes je Sacsayhuaman každoročně dějištěm tradiční slavnosti Inti Raymi.

Qenko: svatyně (huaca) postavená z bílého vápence, pravděpodobně obřadní místo spojené se slavnostmi slunovratu. Je tvořena velkým skalním útvarem vyzdobeným schůdky, sedátky, symboly posvátné pumy a geometrickými vzory – hadími kanálky (odtud kečuánský název, který znamená „labyrint“). V horní části je vytesaná tzv. intihuatana (lapač slunce), pod skálou se nacházejí podzemní tunely a jeskyně s výklenky a schodišti. Svatyně zřejmě znázorňovala incký vesmír – nebe (kondor), země (puma) a podsvětí (had).